Červenec 2012

Vidím velkou sklenci... a ta je zpoloviny plná!

20. července 2012 v 9:27
Hmmm. Vlastně mě toho moc nenapadá. Já jsem obvykle pesimistka, protože být optimistická by pro mě mohlo znameat že se stane přesný opakl toho v co jsem doufala. Samozřejmě, pokud je někdo pesimistický, může připadat lidem protivný, třeba já, v minulé škole(přestupuji po prázdninách na 8.-letý gympl.) jsem si našla kamarádku, která si našla kamarádku a ta už měla jinou kamarádku která byla i moje kamarádka, ale s tou holkou co byla kamarádka mojich dou kamarádek jsem si neporozuměla. Ona byla úplně jiná než já. Byla no, nepřirizeně optimistická a hrozně ji bavilo všechno co mě ne. Třeba jednou si zamanula že mi popíše obličej křídou a samozřejmě ta 'kamarádka' která byla moje kamarádka původně mi ještě držela ruce za zády abych se nemohla smýkat, nebo mě obě dvě tahaly za vlasy a já jsem si uvědomila že mám už jenom jednu klamarádku a tou že je ta čtvrtá holka, jenže ta se zase kamarádila s těma dvěma, tak jsem musela jako ocásek zůstat u té jejich partičky. Jelikož já nejsem ani trochu dobrá ve sportech které ta škola preferovala(to znamená vybíjená, fotbal, volejbal, běhání dokolečka bezcíle, skákání do písku a házení kulatýma blbostma hodně daleko) tak jsem byla pesimistka zvlášťz v těláku. Ne jinak, byla jsem vyloženě protivná a hnusná, ale když si vezmete moji pozici, tudíš to, že musím dělat kraviny které podle mě nemají žádný smysl, které neumím a ještě u kterých musím spolupracovat s třídou plnou mojich spolužáků(což je fakt síla-jelikož většinu hrozně baví tělák a ty ostatní předměty je nebaví narozdíl ode mě tak jsem byla černá ovce celé třidy) natěšených až začnou běhat dokolečka jak nějaký kůň na lonži, nebo šílené kuře, nebo podříznuté prase, nebo Harry Potter v druhém díle přio famfrpálovém zápase to je jedno jak chcete, mám právo být hooodně protivná a hnusná. Ale né, slečinka dokonalá, všemi oblíbená (jméno) mě hned začala kritizovat, že prý MUSÍM cvičit a že tělocvik je důležitý a zábava.... kecy. No jo oni dospělí říkají cvičte, jenže když si vyberete sport jako mažoretky nebo jízda na kních, což je fakt těžké a jsou to asi ty nejtěžší sporty ze všech tak jim to nestačí a musíte ještě běhat dokolečka jako kůň na lonži a rychlostí právě toho koně, a když to neumíte nestačí že se snažíte jako v ostatních výchovách a na vysvědčení dostanete dvojku. No ale o tom vlastně nemluvím. Někdy se snažím být optimistická a řeknu něco optimistického no a pak tomu sama nevěřím.... Prostě, být optimistická je podle mě blbost, naopak, když jste pesimisté a nakonec to dopadne dobře tak jste nadšení ale když jste optimisté a dopadne to špatně jste hrozně sklamaní. A já už pesimisticky a zkušeně vím že na školní olymiádě která se děje jako oslava dne dětí(taková blbost! ten co to vymyslel by se měl utopit že vůbec někdy pomyslel na takovou blbost!) nikdy nebudu lepší než předposlední.... A je mi to jedno. Protože kromě pesimistky jsem k těm pitomým sportům taky Flegmatická a je mi úplně jedno ještli dostanu jedničku s hvězdičkou jako naše dokonalá (jméno) nebo třeba pětku. A učitelé mi můžou vlézt na záda jestli po mě chtějí abych miléovala tělák a věnovala se sportům. No a co jsem těmi žvásty vlastně chtěla říct? Být optimističtí je blbost, zvlášť v dnesní době kdy se lidi víc starají o to co máte rádi, co děláte a co umíte vy než co mají radi co dělají a co umí oni sami. Pesimisté nikdy nečekají od života víc než jim dá a poak nejsou sklamaní! Tak tedy ještě jednou ten nadpis: Vidím velkou sklenici, a ta je poloprázdná!

Můj sen

15. července 2012 v 9:01
Každý má svůj sen. I já mám sen. Mým snem je mít koně. Mít několik krásných koní. Starat se o ně... Být s nimi. Dávaj jim mrkvičky, hladit je po hebkém nose. Nosit jim vodů, žrádlo, kydat box, čistit jim srst, vybírat z kopyt, čestat ocasy, mazat kopyta, ošetřovat zranění. Každý den brzy stávat a dělat těžkou dřinu, hodiny a hodiny se oně starat jenom abych pak mohla na pár minut nasadit koním uzdečku, čabraka, připnout nánosník i podhrdelník, nákrčník položit do husté hřívy, položit na koňský hřet dečku pod sedlo a gelovku, martingal připnout k sedlu, utáhnout podbřišník, nastavit třmeny, ujistit se že koně nic netlačí, nasadit si přilbu a vyhoupnout se do sedla. Přeju si dát pokyn patami aby kůň vyrazil, narovnat se v sedle, paty prošlápnout, špičky ke koni, dívat se vzpřímeně, držet otěže a bičík, dát koni znovu povel patama, vysedávat v sedle a tiskout nohy k břichu koně, znovu pobídnout koně, mlasknout a rozcválat se, ve stehnovém sedu cválat krajinou, užívat si každý moment toho když jedu, musím se plně soustředit a všechno dělat sporávně, musím dřít, abych mohla dřít ještě víc a to v sedle. Nechat hravý vítr ať mu cuchá vlasy a koni hřívu, protože o tom je ježdění. Je to nekonečná dřína která se nikdy pořádně nesplatí, ale tak to má být, a jinak bych to ani nechtěla, protože takhle to je nejlepší....